kolektivní smlouva
na
rok 2022-2023
č. MJ-SML/0991/2021
uzavřená podle zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve
znění pozdějších předpisů a v souladu s ustanovením § 22 - § 29 zákona č.
262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, mezi smluvními
stranami:
Město Jeseník
se
sídlem: Masarykovo nám. 167/1, Jeseník, IČO: 00302724, zastoupené: : JUDr.
Markem Rudou, tajemníkem, plnícím úkoly zaměstnavatele vůči zaměstnancům města
Jeseníku zařazeným do Městského úřadu Jeseník, Mgr. Bc. Zdeňkou Blišťanovou, starostkou, plnící úkoly zaměstnavatele vůči
zaměstnancům města Jeseníku zařazeným do Městské policie Jeseník a obdobné
úkoly vůči tajemníkovi a zaměstnancům nezařazeným do MěÚ
na straně jedné
a
Odborová organizace Odborového svazu
státních orgánů a organizací,
č.
20-0002-3811, působící v Městském úřadě Jeseník při městě Jeseník, (dále jen:
"odborová organizace") v souladu se Stanovami Odborového svazu
státních orgánů a organizací ze dne 17.3.2007 (dále „Stanovy") zastoupená
Květoslavou Piškovou, předsedou odborové organizace, na straně druhé.
Touto
smlouvou se obě strany zavazují, vycházejíce z ustanovení účinných právních
předpisů upravujících postavení a vzájemné vztahy obou smluvních stran, k
plnění úkolů, jak jsou uvedeny níže v následujících částech, včetně
vyjmenovaných příloh.
Při
uzavírání kolektivní smlouvy, v případných kolektivních sporech o plnění
závazků z této kolektivní smlouvy vyplývajících a při změnách této kolektivní
smlouvy obě smluvní strany vycházejí ze zákona o kolektivním vyjednávání a z
ustanovení zákoníku práce. Touto kolektivní smlouvou se upravují:
1.vztahy mezi
zaměstnavatelem a odborovou organizací (dále jen: "kolektivní
vztahy"),
2.vztahy mezi
zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci (dále též: "individuální vztahy"),
3. práva
a povinnosti smluvních stran v případech, ke kterým odborovou organizaci a
zaměstnavatele pracovně právní předpisy výslovně zmocňuji a opravňují.
Kolektivní
smlouva je závazná pro zaměstnavatele a odborovou organizaci, s působností
na:
a)všechny
organizační útvary, složky a části zaměstnavatele, pokud není dále výslovně
uvedeno jinak,
b)
všechny zaměstnance v
pracovním poměru k zaměstnavateli (dále jen: "zaměstnanci"),
c) všechny
organizační jednotky a útvary odborové organizace.
1. Činnost
odborové organizace
a)
Odborová organizace
zastupující zaměstnance určuje jako partnera pro zaměstnavatele k přijímání
podnětů, žádostí a informaci předsedu výboru organizace nebo jiného člena
výboru organizace, pokud je k tomu výborem organizace písemně výslovně pověřen.
K rozhodování, schvalováni a projednáváni věcí stanovených příslušnými
ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších
předpisů (dále též „zákoník práce" nebo "ZP"), zákona č. 2/1991
Sb., o kolektivním vyjednávání a kolektivní smlouvou je za odborovou organizaci
podle Stanov kompetentní výbor odborové organizace (dále též:
"výbor"). O projednaných záležitostech bude vždy pořízen zápis.
b) Činnost
předsedy výboru, jakož i účast členů výboru odborové organizace na jednáních
tohoto výboru konaných z naléhavých a neodkladných důvodů v průběhu pracovní
doby, bude zaměstnavatelem považována za výkon práce, vyjma případů, kdy
zaměstnavatel na nezbytně nutnou dobu poskytuje pro takovýto účel pracovní
volno s náhradou platu (ust. § 203 odst. 2, písm. a)
a c) ZP) anebo pracovní volno bez náhrady platu (ust.
§ 203 odst. 2, písm. b) ZP). Zaměstnancům přísluší pracovní volno k úkonům v
obecném zájmu, a to:
- k
výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo
sjezdech, a to bez náhrady platu (ust. § 203 odst. 2,
písm. b) ZP);
- k
účasti na školení pořádaném odborovou organizací, nebráni-li
tomu vážné provozní důvody, a to s náhradou platu ve výši průměrného výdělku (ust. § 203 odst. 2, písm. c) ZP).
c) Pro
činnost odborové organizace poskytne zaměstnavatel na svůj náklad dle svých
možností v přiměřeném rozsahu zasedací místnost v některé z budov, v nichž
sídlí Městský úřad Jeseník, nebo po předchozí písemné dohodě s výborem odborové
organizace v jiné budově v Jeseníku s přístupem k základnímu vybavení podle ust. § 277 ZP.
d) Zaměstnavatel
poskytne zaměstnanci dle ust. § 203 odst. 2 písm. h) a I)
ZP pracovní volno s náhradou platu k činnosti při organizované zájmové
tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akci předem oznámené zaměstnavateli a
nezbytné přípravě na ni, a k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež,
jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích,
vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v
táborech pro děti a mládež, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně
zaměstnavatele. Zaměstnanci přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu,
a v případě činnosti dle § 203 odst. 2 písm. h) ZP nejvýše v délce 3 týdnů v
kalendářním roce. Podmínkou pro poskytnutí pracovního volna dle § 203 odst. 2
písm. h) ZP je, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval
soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné
práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež.
Náhrada platu bude zaměstnanci poskytnuta v plné výši nad rozsah stanovený
ZP a refundovaný zaměstnavateli OSSZ.
e) Předseda a členové výboru odborové organizace
nesmějí být pro výkon své činnosti zaměstnavatelem diskriminováni nebo
znevýhodněni ve svých nárocích, avšak současně nesmějí být pro výkon své
činnosti v odborové organizaci jakkoliv zvýhodnění - mimo zvýhodnění zákonných,
např. viz § 61 odst. 2 ZP.
f) Pokud
je podle právních předpisů a ujednání v této kolektivní smlouvě třeba souhlasu
odborové organizace, zaměstnavatel neprodleně předá odborové organizaci
písemnou žádost o udělení souhlasu, ve které uvede její důvody a popřípadě i
lhůtu, ve které očekává stanovisko odborové organizace. Zaměstnavatel předá
žádost odborové organizaci alespoň 24 hodin před zahájením zasedání příslušného
orgánu odborové organizace. Odborová organizace se zavazuje neprodleně žádost
zaměstnavatele posoudit a v případně navržené lhůtě uvědomit písemně
zaměstnavatele o výsledku svého jednáni. V naléhavých případech lze vyvolat
okamžité jednání a pořídit o něm zápis.
g)Zaměstnavatel
se zavazuje, že bude odborovou organizaci informovat o vývoji průměrného platu
a o záležitostech uvedených v § 279 odst. 1 písm. a), b), d), a f) a v § 280
odst. 1 písm. a), b), c) ZP. Písemnou informaci poskytne vždy do 31.12.
kalendářního roku.
2. Práva odborové organizace
a) Zaměstnavatel
se do budoucna zavazuje požadovat po odborové organizaci předchozí písemný
souhlas k:
- vydání
pracovního řádu, včetně jeho příloh nebo změn formou dodatků,
- vydání
rozvrhu dovolené v souladu s ust. § 217 odst. 1 ZP,
- výpovědi
nebo okamžitému zrušení pracovního poměru se členem orgánu odborové organizace
působící u zaměstnavatele,
- výjimečnému
zkrácení doby 14 dnů, ve které je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci
určenou dobu čerpání dovolené.
b) Kromě
záležitostí výslovně uvedených v ustanovení § 287 odst. 2 ZP je zaměstnavatel
povinen odborové organizaci v dostatečném předstihu písemně oznámit a předložit
potřebné podklady minimálně 5 kalendářních dnů předem a v téže lhůtě se
zúčastnit jednáni výboru odborové organizace, pokud to povaha projednávané věci
umožňuje, k následujícím záležitostem:
- výjimečné
převedeni zaměstnance na jinou práci, jestliže s tím zaměstnanec nesouhlasí,
- záměr
hromadného propouštění podle ustanovení § 62 ZP,
- rozhodnutí
o rozvržení týdenní pracovní doby, není-li stanoveno v pracovním řádu,
- rozvržení
pracovní doby nerovnoměrně na určité období, není-li stanoveno v pracovním řádu
- stanovení
začátku a konce pracovní doby a rozvrh pracovních směn, není-li stanoveno v
pracovním řádu,
- rozdělení
pracovní doby téže směny na dvě části, není-li stanoveno v pracovním řádu,
- stanoveni
přiměřeně dlouhé přestávky na jídlo a stanovení začátku a konce této přestávky,
není-li stanoveno v pracovním řádu,
- výjimečné
nařízeni práce ve dnech pracovního klidu, pokud s nařízením práce zaměstnanec
nesouhlasí, mimo případy, kdy to vyžaduje zvláštní předpis,
- v
případech uvedených v § 90 odst. 2 ZP a za podmínek uvedených v § 92 odst. 3 ZP
rozvržení pracovní doby s odlišnou dobou nepřetržitého odpočinku v týdnu,
- stanovení
celkového rozsahu přesčasové práce pro zaměstnavatele, jeho jednotlivé
organizační útvary nebo pracoviště a jeho případné překročení, není-li
stanoveno v pracovním řádu
-
způsob a rozsah
náhrady škody, způsobené zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
c)
Zaměstnavatel se zavazuje
předem s odborovou organizací projednat každé skončení pracovního poměru se
zaměstnancem dle § 52 ZP nebo okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele dle §
56 ZP. V případě rozvázání pracovního poměru výpovědí se zaměstnancem podle §
52 ZP nebo okamžitým zrušením podle § 55 ZP nebo v případě zrušení pracovního
poměru ve zkušební době, informuje zaměstnavatel předem rámcově odborovou
organizaci, jakým předpokládaným způsobem bude zabezpečena práce, kterou
dotyčný zaměstnanec vykonával.
d)Odborová
organizace dbá na dodržování zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti, právních
předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ostatních pracovně-právních
předpisů. Zaměstnavatel se zavazuje za tím účelem jí zajistit dle svých
možností vhodné podmínky.
e)
Odborová organizace má v
rozsahu stanoveném § 322 zákoníku práce právo vykonávat u zaměstnavatele
kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel se
zavazuje za tím účelem jí zajistit dle svých možnosti vhodné podmínky včetně případné
součinnosti. Zaměstnavatel vydá po předchozím písemném souhlasu odborové
organizace vnitřní předpis upravující mj. organizaci prověrek bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci na všech pracovištích zaměstnavatele (§ 108 odst. 5
ZP).
f)
Zaměstnavatel je povinen
odborovou organizaci informovat o věcech výslovně uvedených v § 287 odst. 1, §
279 a § 280 k 31.12. kalendářního roku.
g)Zaměstnavatel
se zavazuje jmenovat do výběrové komise ustavené dle § 8 zákona č. 312/2002
Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, do výběrových řízení na pozici vedoucího úřadu nebo
vedoucího úředníka ve smyslu ust. § 7 odst. 1 písm.
a) zákona o úřednících a na pozici úředníka ve smyslu ust.
§ 7 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících a do škodní komise vždy alespoň
jednoho zástupce odborové organizace delegovaného k této činnosti jejím
výborem.
h)Zaměstnavatel
se zavazuje vydávat všechny vnitřní (ostatní) předpisy, pokud upravují
pracovněprávní vztahy.
i)Zaměstnavatel
je povinen projednávat s odborovou organizací otázky bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a požární ochrany (dále jen „BOZP") a organizace práce v
noci ve lhůtě do 30 dnů po písemném vyžádání odborové organizace - nejvýše však
jedenkrát v každém kalendářním pololetí; a dále ve lhůtě do 30 dnů po skončení
každé vnější kontroly v této oblasti (např. Inspektorátu práce) nebo po roční
prověrce BOZP prováděné dle ust. § 108 odst. 5 ZP. V
rámci výše uvedeného je zaměstnavatel povinen informovat odborovou organizaci o
věcech v rozsahu stanoveném § 101 až § 106 a § 108, ZP a zákonem č. 309/2006
Sb.
j)V
souladu s ust. § 322 odst. 1 ZP se zaměstnavatel
zavazuje neprodleně po zjištění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
umožnit odborové organizaci prověřit, zda zaměstnavatel předmětnou událost
řádně vyšetřuje, a umožnit účast při zjišťováni příčin pracovních úrazů, nemoci
z povolání, případně tyto objasňovat. Uvedenou povinnost může zaměstnavatel
splnit též ustavením komise nebo komisi, do níž se odborová organizace zavazuje
delegovat svého zástupce.
Veškeré
právní úkony, týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru, jakož i sjednaných
podmínek a náležitostí, musí mít písemnou formu
2.Pracovní
podmínky
a) Zaměstnavatel
obecně uplatňuje u zaměstnanců pružné rozvržení pracovní doby, a to ve formě
měsíčního vyrovnávacího období. Konkrétní podmínky pro uplatňování pružné pracovní
doby a případné výjimky z této doby stanoví zaměstnavatel v pracovním řádu
b) U
zaměstnanců města zařazených v Městské policii Jeseník se uplatni zejména
nerovnoměrně rozvržená pracovní doba. Konkrétní podmínky stanoví zaměstnavatel
v pracovním řádu.
c) Nemůže-li
zaměstnanec konat práci pro prostoj (§ 207 písm. a) ZP) a nebyl-li převeden na
jinou práci, stanovuje se mu touto smlouvou nárok na náhradu platu ve výši 90 %
průměrného výdělku.
d) Nemůže-li
zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými
povětrnostními vlivy a nebyl-li převeden na jinou práci (§ 207 písm. b) ZP),
stanovuje se mu touto smlouvou nárok na náhradu platu ve výši 70 % průměrného
výdělku.
e) Zaměstnance,
kteří mají sjednán pracovní poměr na dobu určitou, nebo omezen na dobu konání
určitých prací, zaměstnavatel upozorní na skončení pracovního poměru nejpozději
jeden týden předem, a to alespoň ústně.
f) Požádá-li
zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti, vydá jej
zaměstnavatel ve lhůtě zaměstnancem požadované, nejdéle však do 15 dnů;
zaměstnavatel však není povinen vydat mu jej dříve, než v době 2 měsíců před
skončením jeho zaměstnání (§ 314 ZP).
g) Při
hromadném propouštění, před dáním výpovědi jednotlivým zaměstnancům, je
zaměstnavatel povinen o svém záměru včas, nejpozději 30 dnů předem, písemně
informovat odborovou organizaci (§ 62 ZP).
h) Zrušení
pracovního poměru ve zkušební době se provede písemně. Pracovní poměr skončí dnem
doručení zrušení PP, není-li v něm uveden den pozdější.
i) Zaměstnavatel se
zavazuje podporovat zkrácené pracovní úvazky zejména u zaměstnanců vracejících
se z mateřské nebo rodičovské dovolené, či v jiných odůvodněných
případech. Rozsah případného zkrácení úvazku musí být vždy v souladu
s provozními a organizačními možnostmi zaměstnavatele.
j) Pokud připadnou
kalendářní dny 23.12. a 31.12. na pracovní den, délka pracovní doby se upravuje
do 12:00 hodin.
Sociální podmínky zaměstnanců
Sociální fond je u
zaměstnavatele zřízen v souladu s ust. § 5 zákona č.
250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „ zákon č. 250/2000 Sb.") a podle § 84 odst. 2 písm. c)
zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Sociální fond
Města Jeseník slouží k zabezpečení financování výdajů spojených
s regenerací pracovních sil, ke zlepšení zdravotního stavu a osobnostnímu
rozvoji zaměstnanců s cílem udržování kvalitního psychického a fyzického
stavu a tím i pracovního výkonu zaměstnanců.
O tvorbě
a použití sociálního fondu rozhoduje zastupitelstvo Města Jeseník na základě
společného návrhu zaměstnavatele a odborové organizace.
2.
Penzijní
připojištění zaměstnanců
Úpravu poskytování příspěvku na penzijní připojištění řeší platný Statut Sociálního fondu Města Jeseník.
3.
Stravování a občerstvení
Zaměstnavatel neprovozuje vlastní stravovací zařízení, stravování zaměstnanců zajišťuje prostřednictvím jiných subjektů formou příspěvku na stravování. Úpravu poskytováni příspěvku na stravování řeší platný Statut Sociálního fondu Města Jeseník tak, že konkrétní kalkulace příspěvku na stravování se sjednává v kolektivní smlouvě, přičemž příspěvek na stravování náleží zaměstnanci v řádném pracovním poměru pouze za odpracovanou směnu, pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny a zároveň mu není poskytnuto stravování jiným způsobem. Při splnění podmínek uvedených ve Statutu Sociálního fondu Města Jeseník a v předchozí větě vzniká zaměstnanci nárok na příspěvek na stravování na hlavní jídlo a v případě, že délka směny zaměstnance v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle ZP, bude delší než 11 hodin, vzniká zaměstnanci nárok na příspěvek na stravování na další jedno jídlo. Celková výše příspěvku na stravování pro hlavní jídlo i pro další jedno jídlo, včetně rozdělení, jaká část je hrazena zaměstnavatelem a jaká ze sociálního fondu, je obsažena v příloze této kolektivní smlouvy.
4. Stravování na pracovních cestách
Zaměstnanci
vyslanému na pracovní cestu náleží stravné ve výši středové hodnoty rozpětí
stanoveného § 176 ZP. Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto
bezplatně jídlo, přísluší zaměstnanci stravné snížené dle ustanovení § 176
odst. 3 a 4 ZP. + 179 odst. 3 a 4 ZP.
Konkrétní
výši stravného stanovuje tajemník úřadu. Rozpis tvoří přílohu č. 3 této
kolektivní smlouvy.
5. Nároky
zaměstnance na pracovní volno z jiných důležitých důvodů
a) Nároky
zaměstnance na pracovní volno z jiných důležitých důvodů, týkajících se jeho
osoby, se touto smlouvou rozšiřují nad rozsah stanovený pracovně-právními
předpisy, a to o další tři dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte. Toto volno
bez náhrady platu se poskytuje na žádost zaměstnance
b) Bez
náhrady platu může být poskytnuto zaměstnanci z jiných důležitých důvodů,
týkajících se jeho osoby, pracovní volno na:
-nejvýše
10 dnů v době školních prázdnin jednomu z rodičů k péči o dítě mladší 15 let,
- nezbytné
nutnou dobu k neodkladné péči o náhle zdravotně postiženého rodinného
příslušníka.
c) O
žádosti o poskytnutí volna rozhoduje zaměstnavatel na doporučení příslušného
vedoucího zaměstnance a odborové organizace, nebo zaměstnavatelem pověřený
vedoucí zaměstnanec na doporučení odborové organizace; se souhlasem zaměstnance
může zaměstnavatel (pověřený vedoucí zaměstnanec) o žádosti o poskytnutí volna
rozhodnout i sám, bez doporučení odborové organizace. Toto volno se poskytuje
na žádost zaměstnance.
d) Zaměstnavatel
poskytne zaměstnancům na jejich žádost pracovní (indispoziční) volno s náhradou
platu ve výši průměrného výdělku z důvodu krátkodobé nemoci bez nutnosti
doložení pracovní neschopnosti a bez ohledu na
vyčerpanou dovolenou, a to v rozsahu 4 dnů za kalendářní rok. Za dobu 1 dne se považuje doba odpovídající průměrné délce
směny vyplývající ze stanovené týdenní pracovní doby nebo z kratší pracovní
doby. Volno lze čerpat pouze v celých dnech, které na sebe mohou navazovat
v maximálním rozsahu 2 dny. Indispoziční volno nelze čerpat v případě
nevyčerpané dovolené za předchozí kalendářní rok, ve zkušební době, v době
dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, v době ošetřování dítěte mladšího
než 10 let nebo jiného člena rodiny. Bezprostředně po skončení čerpání
dovolené lze čerpat indispoziční volno
v maximálním rozsahu 1 dne. Nárok na indispoziční volno, které zaměstnanec
nevyčerpá v průběhu příslušného kalendářního roku, nelze převést do dalšího kalendářního
roku. Bližší podmínky oznamování a čerpání indispozičního volna stanoví
zaměstnavatel v pracovním řádu.
6.
Mimořádné odměny
Zaměstnanec,
který odpracoval u zaměstnavatele v souvislém pracovním poměru alespoň 24
měsíců, má nárok na poskytnutí mimořádné jubilejní odměny ve výši 8000,- Kč z
prostředků zaměstnavatele při:
1)
životním jubileu 50-ti let
věku,
2)
životním jubileu
60-ti let věku a
3)
prvním ukončení
pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu.
Zaměstnanec
má za každých odpracovaných 5 let v souvislém pracovním poměru u
zaměstnavatele nárok na poskytnutí mimořádné jubilejní odměny ve výši 4000,- Kč z
prostředků zaměstnavatele.
Při prvním ukončení pracovního poměru po přiznání starobního nebo předčasného starobního důchodu náleží zaměstnanci odměna ve výši jednonásobku platného platového výměru, která je splatná při skončení pracovního poměru z výše uvedených důvodů odchodu do starobního nebo předčasného starobního důchodu.
Zaměstnavatel se zavazuje v rámci svých možnosti maximálně podporovat prohlubování a zvyšováni kvalifikace zaměstnanců, zejména podle zákona č. 312/2002 Sb. a jeho prováděcích předpisů a dle ZP.
8. Ochranné
prostředky a zdravotní péče
Zaměstnavatel
se zavazuje v rámci svých možností a schváleného rozpočtu města (rozpočtového
výhledu) a po dohodě s odborovou organizací přijmout i nad rámec právních
předpisů v oblasti BOZP a zdravotnictví adekvátní opatření na ochranu a
prevenci zaměstnanců proti přenosným nemocím. Takovými opatřeními mohou být
např. očkování, lékařské prohlídky nad rámec právního předpisu, vybavení
zaměstnanců vitamíny, ochrannými mastmi, apod.
1. Zařazování
zaměstnanců do platových tříd a tarifů, včetně přiznávání osobních příplatků a
dalších příplatků a odměn, se řídí zákoníkem práce a jeho prováděcími právními
předpisy a případně vnitřními předpisy zaměstnavatele.
2. Zaměstnavatel
vynaloží úsilí o nesnižování stávající platové úrovně.
3. Návrh
ročního rozpočtu hrubých mezd a plánovaný počet zaměstnanců, k němuž se návrh
ročního rozpočtu hrubých mezd vztahuje, projedná zaměstnavatel předem s
odborovou organizací, přičemž se zavazuje o uvedeném aktivně jednat.
4. Jako
nejzazší
termín vyplácení platu se určuje 12 den v měsíci. Pokud tento den připadne na
den pracovního volna, je termínem vyplácení platu předchozí pracovní den. Plat
bude vyplácet zaměstnavatel v pracovní době na pracovišti. Na základě dohody se
zaměstnancem je zaměstnavatel povinen na své náklady provádět výplatu
poukázáním na jeho jeden účet u bankovního ústavu.
5. V
dohodě s odborovou organizací bude zaměstnavatel na základě písemné dohody s
dotčenými zaměstnanci provádět na své náklady trvale srážkou z platu dotčených
zaměstnanců placení členských příspěvků odborové organizaci a splátek půjček
poskytnutých ze sociálního fondu.
6. Zaměstnavatel
se dále zavazuje poskytnout, s písemným souhlasem dotčených zaměstnanců,
odborové organizaci nezbytnou bezplatnou aktivní součinnost, potřebnou k vydání
potvrzení o úhradě členských příspěvků zaměstnancem odborové organizaci, v
návaznosti na možnost daňových úlev dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Článek VI.
Závěrečná ustanovení
1. Nároky,
vyplývající z této smlouvy pro jednotlivé zaměstnance (§ 25 odst. 4 ZP), se
uspokojují jako ostatní nároky z pracovně-právních vztahů. Plnění těchto nároků
se lze domáhat a veškeré pracovně právní spory, ze kterých vznikají nároky
jednotlivým zaměstnancům, lze řešit prostřednictvím soudu. Obdobně budou
smluvní strany aktivně jednat a pomáhat při řešení individuálních sporů
vzniklých neplněním kolektivní smlouvy.
2. Kolektivní
smlouva může být měněna pouze formou písemných, chronologicky číslovaných
dodatků, na jejichž obsahu se obě strany dohodnou a stvrdí je podpisem
oprávněných zástupců.
3. Nedílnou
součásti této smlouvy jsou její přílohy, v aktuálně účinném znění:
Příloha č. 1: Statut Sociálního fondu
Města Jeseník,
Příloha č. 2: Pravidla pro čerpání sociálního fondu Města Jeseník
na rok 2022-2023,
Příloha č. 3: Výše stravného při tuzemských pracovních cestách
Příloha č. 4: Výše stravného pro
hlavní jídlo a pro další jedno jídlo
4. Smluvní
strany s obsahem této smlouvy seznámí všechny zaměstnance do 15 dnů od jejího
uzavření vyvěšením na intranetových stránkách zaměstnavatele. KS bude
zveřejněna v registru smluv.
5. Tato
smlouva se sjednává na dobu určitou od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023.
6. Odborová
organizace a zaměstnavatel shodně prohlašují, že tato smlouva plní jejich
oboustranný zájem na účinné spolupráci, při respektování platné právní úpravy.
Při změně právních předpisů, z nichž smlouva vychází, anebo přijetím nového
právního předpisu umožňujícího sjednat závazek, který v době uzavírání
kolektivní smlouvy nebylo možné sjednat, se smluvní strany zavazují neprodleně
jednat o změně nebo doplnění smlouvy, v souladu s těmito předpisy.
7.
Kolektivní smlouva
nabývá účinnosti dne 1. 1. 2022. Na důkaz vážné a svobodné vůle připojují oprávnění
zástupci smluvních stran své podpisy, případně též otisky razítek.
V Jeseníku dne 9.12.2021
Za
zaměstnavatele:
Mgr. Bc. Zdeňka
Blišťanová, starostka města
JUDr. Marek Ruda, tajemník MěÚ
Jeseník
Za odborovou organizaci Odborového svazu státních
orgánů a organizací:
Květoslava Pišková, předseda odborové organizace